Fotbalový klub FC Barcelona byl vždy proslaven svou mládežnickou akademií La Masía. Celý svět je chválil za to, jak umí svoje vlastní hráče zapracovat do seniorského týmu a zároveň být úspěšný na evropské scéně.
Je to otázka, na kterou se dá velice složitě odpovědět. Fotbal se čím dál více točí pouze okolo peněz a vlastní akademie, které ve velkém počtu produkují mladé talenty, má jen málo špičkových klubů. Jenže proč?
Kluby jako Manchester City, Paris Sant Germain nebo Chelsea odkoupili miliardáři, kteří se nebojí investovat do koupě hráčů. Tím pádem není důvod vychovávat vlastní hráče, když si je můžete odkoupit od někoho jiného. Na takový způsob sestavování mužstva doplácejí právě týmy jako Ajax Amsterdam, Athletic Bilbao, Valencia nebo i Barcelona. Z toho výčtu je to jediná Barca, která dokáže držet krok díky velkému zisku a dostatku finančních prostředků, Valencia i Ajax výrazně za poslední roky ztratili na síle.
Pojďme se podívat na konkrétní případ, kterým je Barcelona. Za působení Luise van Gaala, Franka Rijkaarda nebo Pepa Guardioly bylo nasazování mladíku z La Masíe samozřejmostí. Každý si toto počínání chválil a mnoho klubů závidělo. Pojďme se poohlédnout do minulosti. Jak by dopadl Lionel Messi, kdyby ho Frank Rijkaard nenechal vyniknout? Stejným případem je i Xavi, který měl velmi blízko odchodu z Barcelony, ale Luis van Gaal mu důvěřoval a začal ho pravidelně nasazovat do středu zálohy. Bojan Krkic nastoupil za A tým Barcelony ve svých 16 letech a při svém debutovém utkání vstřelil gól. Posledním příkladem je Sergio Busquets a Pedro. Oba tyto hráče si Pep Guardiola vytáhl z rezervního týmu, dal jim šanci v A týmu a oni se o dva roky později stali Mistry Evropy.
Po odchodu legendy na hřišti i na lavičce Pepa Guardioly se téměř všechna spolupráce mezi seniorským týmem Barcy a La Masíí vytratila. Za téměř dvě sezóny, které strávil Tito Villanova na lavičce katalánského velkoklubu, nepřivedl z B týmu ani z akademie jediného hráče, a co víc nedal šanci ani těm, které si přivedl už Pep Guardiola. Thiago Alcantára sice hrával, ale ne dostatečně, a tak to dopadlo laciným odchodem do Bayernu. Další je bývalý kapitán Juvenilu A Jonathan dos Santos. Také mu dal příležitost už Guardiola, ale Tito nadějnému záložníkovi nedal šanci. Jonathan v podstatě odseděl dvě sezóny na tribuně.
V létě přišel na lavičku Barcelony nový muž, Gerardo „Tata“ Martino. Příprava vypadala velmi nadějně. Příležitost dostávali hráči Béčka, hráči z La Masíe, Jonathan dos Santos i Sergi Roberto, jehož výkony v předsezonní přípravě byli na úrovni hráčů základní sestavy. Jenže rozběhla se sezóna a nevypadá to, že by Martino měl v úmyslu dát šanci například Bagnackovi, Dongouovi nebo alespoň Sergimu Robertovi, jehož 30 odehraných minut v La Lize není číslo, kterým by se mohl kdokoliv chlubit.
Na závěr musím zmínit a pochválit práci Diega Simeoneho na Vicente Calderón. Španělský trenér se nebojí nasadit do zápasu velmi mladé hráče, aby si osvojili hru na seniorské úrovni. Jeho práce je učebnicový příklad. Například Olivier Torres, osmnáctiletý odchovanec Atlética si tuto sezónu zahrál v sedmi zápasech a vstřelil jeden gól. Dokonce španělský reprezentant do 19 let nastoupil v Superpoháru proti Barceloně. Jen připomínám, Torres je ročník 1994! Ale to není jediný případ, Koke má 21 let a je pevnou součástí základní sestavy Atlética, stejně jako Thibaut Courtois.
My, fanoušci Barcelony, můžeme jen doufat ve změnu k lepšímu…
Zdroj: V-A9
