Velice vážné zranění Gaviho silně zasáhlo spoustu culés i osobností fotbalového světa. Zamyšlení nad celou situací nabízí známý glosátor Jason Pettigrove, jehož komentář vám přinášíme v celém znění níže.
Barcelona má kvůli Gaviho stavu veškeré právo být na Španělskou královskou fotbalovou federaci a trenéra Luise de la Fuenteho naštvaná. Její hněv je zcela ospravdlněn. Proč ksakru hrál kvalifikační zápas, který pro Španělsko vůbec nic neznamenal, protože první pozici Skupiny A již jim nikdo nemohl vzít? Mnohé napoví prohlášení de la Fuenteho před utkáním s Gruzií.
„Gavi je hyperaktivní. Nikdy se nechce zastavit. Dobří hráči totiž nikdy neodpočívají. Jsou dobrými hráči právě proto, že se dokáží vypořádat se zápasovým rytmem. A Gavi je na tom fyzicky skvěle,” prohlašoval 62letý trenér před novináři. To se může samozřejmě zdánlivě jevit jako pravda, jenže absolutně je zde opomíjen fakt, že Gavimu je teprve 19 let a již v tomto věku má za sebou přes 100 utkání za Barçu a k tomu více jak 25 zápasu za La Roju. Od svého debutu před dvěma lety skutečně odehrál průměrně 60 zápasů za sezónu.
Něco takového je neudržitelné pro hráče, kterým je okolo 25 a dosahují svého kariérního vrcholu, natož pak pro teenagera, jakkoliv supertalentovaným je. Jeho kouči Xavi a de la Fuente jsou povinni zajistit, aby jejich týmy měly dostatek hráčů k rotaci. Tak, aby se to přetěžování, které jsme viděli u Gaviho a v minulosti u Pedriho, již přestalo znovu opakovat. Je jednoznačně potřeba, aby trenéři drželi tyto hráče daleko více zkrátka, i když skáčou do nebes, kdykoliv mohou nastoupit. Regenerace je stejně důležitá jako trénink i hraní zápasů, jenže taková úvaha je zjevně úspěšně opomíjena.
Je v tuto chvíli jedno, že UEFA neustále navyšuje počty utkání svým členským zemím. Nebo že zcela zbytečné zápasy přidává také klub jako například přátelské utkání v Americe těsně před Vánoci, aby utržil „blbých” 5 milionů eur. V určité chvíli musí někdo konečně říct: „A DOST.”
Jsem už znechucen a otráven, jak ti nejlepší hráči z týdne na týden doslova dřou na krev, aby svým zaměstnavatelům vydělali o několik eur navíc. Myslím si, že už ani není důležité ukazovat na někoho prstem jako na viníka, protože to k ničemu zjevně nevede.
Gavi je vyražen do začátku příští sezóny ze hry a je dost pravděpodobné, že již nikdy nebude takovým hráčem, jak jsme ho dosud znali. Stejně jako tomu je v případně Ansu Fatiho. Zvláště když vezmeme do úvahy vysoce fyzický styl Gaviho hry, jakýkoliv aspekt, o který přijde, se citelně dotkne jeho fotbalového rozvoje. Zcela pochopitelně ho proto nebude možné v budoucnu kritizovat za to, že po svém návratu na trávníky již nepůjde do soubojů s takovým zápalem. Tohle je naprosto hrozivé zranění, které španělský fotbal zasáhlo až na dřeň.
Jestli si z toho může vzít někdo nějaké ponaučení, pak je stěžejním hlavním poselstvím, aby určití hráči nebyli stejné situaci již vystavováni. Dalším na řadě totiž může být klidně Lamine Yamal.
zdroj: barcablaugranes.com
foto: fcbarcelona.com
Diskusia