Zaujímavosti

Právní rozbor kauzy Negreira: Právník Galan vysvětluje, proč nemá žaloba šanci na úspěch

Pridal Jhonys
- 23. december 2025, 15:48

U soudu v případu Negreira vypodíval další z dřívějších vysoce postavených činitelů Barcelony exprezident Sandro Rosell. Zatímco madridští novináři poukazují na to, že jeho výpověď v několika bodech nabourává dřívější svědeckou výpověď Joana Laporty, celkový kontext nevyznívá pro žalobce úplně příznivě. Proč tomu tak je, sepsal v komentáři na sociální síti X právník Miguel Galan, prezident uskupení CENAFE, který stojí mimo jiné i za žalobou na Javiera Tebase. Galánův text v kompletním znění vám přinášíme níže.

Kauza Negreira: Rosellovo prohlášení vyvrací tvrzení o sportovní korupci a potvrzuje, že nedošlo k ovlivňování rozhodčích ani k narušení soutěže.

Prohlášení Sandra Rosella, které zdaleka nepodporuje tezi žaloby o „sportovní korupci“, zdůrazňuje trestněprávní atypickost případu Negreira: platby dává do roviny běžného poradenství a popírá jakýkoliv skutečný vliv Negreiry na průběh soutěže.

Rosell výslovně popírá, že by Negreira měl v CTA skutečnou rozhodovací pravomoc, když tvrdí, že jeho „vliv byl nulový“ a že skutečné rozhodovací slovo měl předseda výboru.

Nulový Negreirův vliv

Toto tvrzení zároveň odpovídá kolegiální struktuře komise popsané Španělskou královskou fotbalovou vederací i samotným daňovým úřadem (Agencia Tributaria) – Negreira neměl samostatnou pravomoc jmenovat rozhodčí nebo rozhodovat o jejich povýšení nebo přeřazení níže. Právě to by byl minimální faktický předpoklad pro trestný čin sportovní korupce, jehož podstatou je integrita soutěžního výsledku.

Z typického hlediska vyžaduje čl. 286 bis.4 trestního zákoníku, aby příjemce výhody byl v pozici, která mu umožňuje předem určovat nebo měnit výsledky, a to i prostřednictvím kontroly nad jmenováním nebo kvalifikacemi. Pokud podle Rosellovy výpovědi i prohlášení španělské federace měl viceprezident „nulový vliv“ a skutečné rozhodnutí náleželo prezidentovi komise rozhodčích a kolektivním orgánům, chybí objektivní základ, který judikatura vyžaduje k potvrzení relevantního ohrožení pro férovost soutěže.

Rozpor mezi Laportou (jenž hlavní autorství vypracovaných reportů připisuje synovi Negreiry) a Rosellem (který tvrdí, že hlavním poradcem byl přímo Negreira starší) sám o sobě nevytváří konkrétní úmysl sportovní korupce. Byť je nutné říct, že v každém případě vyvolává pochybnosti o skutečnosti a rozdělení služeb.

Z dogmatického hlediska jde tedy o následujcí: případná částečná nepravdivost v odůvodnění „autorství“ reportů nebo nepřiměřenost mezi skutečně odvedenou prací a zaplacenou částkou automaticky neznamenají, že zasílané finance představují dohodu o zmanipulování soutěže: mohou být známkami nekalého jednání nebo nepravdivosti, ale bez dalších důkazů nesplňují požadavek, aby byla výhoda poskytnuta „jako protiplnění“ za předem stanovené nebo podvodně ovlivněné výsledky. Právě to i nadále zůstává základním kamenem tohoto typu trestného činu.

Chybí důkazy k odsouzení Barçy

Rosell trvá na tom, že pokud by to bylo považováno za nutné, navrhuje dokonce přezkoumat „všechny zápasy“ odborníky, aby byly identifikovány údajné výhody vůči Barçe. Zároveň věří, že „důkazy budou ve prospěch obžalovaných“. Jeho požadavek na důkladnou analýzu zápasů odráží jeden zásadní fakt – chybí jasné důkazy zápasů, rozhodčích a rozhodnutí, které byly údajně zmanipulovány.

V souladu se zvyklostí nepřímých důkazů vycházející z Nejvyššího soudu jakékoliv trestní odsouzení vyžaduje soubor pluralitních, konzistentních a konvergentních důkazů, které by umožnily racionálně vyloučit další neškodné hypotézy. V tomto případě kombinace teze „neutrality“, popření, že by Negreiga měl klíčový vliv, a dále také absence konkrétních ovlivněných rozhodčích nebo zápasů vede k tomu, že výpověď obžaloby zůstává v rovině strukturálního podezření – takové, které nestačí k vyvrácení presumpce neviny dle čl. 286 bis.4 trestního zákoníku.

Rosellova výpověď nepřináší žádný nový stěžejní fakt, který by přiblížil tento případ k typické situaci korupce ve sportu. Právě naopak, poukazuje na to, že Negreira neměl účinné rozhodovací pravomoci, kterými by soutěž ovlivňoval.

Tato verze je slučitelná s potenciální odpovědností za nekalé jednání nebo korporátní nesrovnalosti, pokud se prokáže újma na majetku klubu. Jenže to by byl zcela jiný případ. Naopak Rosellovo prohlášení ještě více ztěžuje zařazení skutkového stavu pod článek 286 bis.4 trestního zákoníku. Ten vyžaduje specifický úmysl manipulovat s výsledky, který ani AEAT, ani známí svědci, ani Rosellova vlastní výpověď neprokázaly s takovou mírou jistoty, kterou vyžaduje trestní judikatura k odsouzení.

zdroj: X.com/MiguelGalanCNFE
foto: X.com