Ještě před pár lety byl jedním z nejbližších lidí Joana Laporty, v jeho vedení předsedal Ekonomické komisi. Kromě toho byl čtrnáct let generální ředitel Banco Sabadell a býval i prezidentem Cercle d'Economia de Barcelona. Jaume Guardiola patří v katalánské metropoli k uznávaným činovníkům a ekonomickým odborníkům. V nadcházejících volbách ale bude hájit dres druhé strany. Guardiola se přidal k hnutí Víctora Fonta Nosaltres a v případě zvolení by byl viceprezidentem zodpovědným za finance klubu. Portál Culemania jej tak podrobně vyzpovídal. Přečtěte si první část velkého rozhovoru, který detailně poodhaluje zákulisí klubu.
Aktuální dění je na prvním místě, a protože se často chlubíte tím, že jste velký fotbalový fanoušek, začneme jedním z posledních zápasů. Barça byla blízko epického obratu proti Atlétiku... Je opozice smutná z této porážky, nebo ji částečně oslavuje, protože věří, že to může zvýšit její šance na vítězství ve volbách?
„Ne, opozice je velice široký pojem. Jsem jako všichni fanoušci Barçy. Jsme smutní z toho, že jsme nepostoupili, ale spokojeni se zápasem, který jsme viděli. Utkání nám přineslo mnoho ponaučení. Prvním z nich je, jak se Hansimu Flickovi daří přimět hráče, aby si udrželi takovou úroveň nasazení a intenzity. Pak je tu zázrak La Masie. Tři hráči, které jsme viděli hrát, když jim bylo 10, 11 a 12 let: Lamine, Cubarsí a Bernal. Pamatuji si zápas, který odehráli 6:1 proti Realu Madrid v Liga Promises v roce 2019. Bernal skóroval, ale hvězdou byl Lamine. Tito tři kluci ze stejné generace 2007 hrají dnes za první tým Barçy, o 20 let později než Messiho generace, která je také skvělá. Dva z nich jsou v národním týmu a myslím si, že již brzy tam uvidíme všechny tři. To je jedinečné. Stejně jako byla jedinečná fotka Xaviho, Iniesty a Messiho na ceremoniálu Zlatého míče v roce 2010.
Dále jsme viděli dalšího působivého hráče, Pedriho. Rád zdůrazňuji důležitost profesionálů v klubu, protože byl to Ramón Planes, který Pedriho přivedl, když mu bylo 16 let a působil v Las Palmas. Dohodl se jeho rodinou, že mu dovolí tam ještě zůstat rok, a dnes ho tu máme. Možná se na to historicky zapomnělo. Posledním ponaučením ze zápasu s Atlétikem je, že by se měl každý zeptat sám sebe, jak jsme proboha mohli být rok a půl bez Grady de Animación, protože v úterý 500 mladých lidí totálně rozzářilo stadion. Hráči potřebují cítit tuto podporu od fanoušků.“
Diskusia