Barcelonu v současné době řídí z pozice prezidenta Rafa Yuste, než se 1. července funkce opět ujme znovuzvolený Joan Laporta. Ten je momentálně zproštěn jakýchkoliv klubových povinností, což mu ale nebrání, aby v zákulisí využíval svého neformálního vlivu.
Už dlouho nebyli představitelé Barcelony tak rozčílení jako po středečním prohraném zápase proti Atlétiku Madrid. Hned po utkání se začali ostře vymezovat proti rozhodování hlavního rozhodčí i sudích odpovědných za systém VAR. Vedení dočasně řízené Rafou Yustem, hráči, trenérský štáb i fanoušci se cítili poškozeni výkonem Istvána Kovácse na hřišti a nečinností Christiana Dingerta, který měl na starosti VAR. Ostatně frustraci šlo vidět a slyšet už během zápasu na tribunách stadionu Spotify Camp Nou, které jednotně skandovaly „UEFA je mafie“.
Ve čtvrtek klub zveřejnil tiskovou zprávu s oznámením, že právní oddělení zaslalo UEFA stížnost kvůli kontroverzní situaci obránce Marca Pubilla v pokutovém území Atlétů. Tento krok má jednoznačnou podporu opětovně zvoleného prezidenta Joana Laportu, který se dlouhodobě snaží o zlepšení vzájemných vztahů s evropskou fotbalovou asociací, včetně předsedy Aleksandera Čeferina. Katalánský právník chce zabránit dalším nespravedlivým rozhodnutím rozhodčích, která mají rozhodující vliv na působení v milionářské soutěži, jak se například stalo v neúspěšné odvetě semifinále Ligy mistrů 2024/25 proti Interu Milán (4:3). Laporta proto v zákulisí využívá svého vlivu, aby na UEFA a Čeferina vyvinul v tomto směru tlak.
Stížnost nemá šanci na úspěch
Barcelona ve zmíněném tiskovém prohlášení oznámila, že požádala o „zahájení vyšetřování, přístup k zápisu rozhodčích” a, bude-li to relevantní, o „oficiální uznání chyb a přijetí příslušných opatření”. Jak zjistili redaktoři portálu Culemania, je vysoce nepravděpodobné, že by tato žádost u UEFA k něčemu vedla. Stížnosti akceptované evropským orgánem jsou jen výjimečné případy a obvykle nemají žádný další vývoj. Alespoň z oficiálního hlediska – kdo ví, jak je tomu v neformální rovině.
Co naopak takřka s jistotou hrozí, je pokuta za popsané skandování hesla „UEFA je mafie“, které se během středečního zápasu neslo tribunami Spotify Camp Nou. Podle pravidel znamená první přestupek fanoušků pokutu ve výši 10 000 eur, kterou ukládá Disciplinární komise evropské organizace. Druhý přestupek již představuje ostřejší sankci ve výši 15 000 eur.
Dlouhodobé napětí
Spory mezi UEFA a Barcelonou by vydaly na celou knihu. Mezi fanoušky klubu a zastřešující evropskou asociací panují dlouhodobé rozpory. K jednomu z rozkolů došlo například v roce 2015 v důsledku vystavení katalánských vlajek Estelada ve finále Ligy mistrů v Berlíně. Disciplinární orgán zahájil proti Barçe řízení, protože vlajky podporující nezávislost země považoval za politický symbol, který je na stadionech zakázaný. Tento incident vyústil v sankci ve výši 30 000 eur. Poté následovalo několik dalších epizod v době, kdy katalánské separatistické hnutí bylo na vrcholu.
V tom samém roce následoval druhý trest, opět za další vyvěšení katalánských vlajek za nezávislost během utkání Barça–Bayer Leverkusen na Camp Nou. Ačkoli klub argumentoval, že se jedná o svobodu projevu, jelikož vlajky neobsahovaly urážky ani jakoukoliv podobu diskriminačního chování, UEFA odmítla trest zrušit. Barcelonský klub se poté obrátil na Sportovní arbitrážní soud (TAD), který rozhodl o zrušení sankce.
Disciplinární komise se k těmto případům vrátila v roce 2016 s pokutami ve výši 15 000 a 20 000 eur – opět ze stejného důvodu během zápasů proti Římu a BATE Borisov. Tyto neshody vyústily v nesmiřitelný rozkol mezi UEFA a fanoušky Barcelony. Proto při každém zápase Ligy mistrů, který Barça hraje, se na stadionu Camp Nou, i dříve na Montjuïcu, ozývá hlasité pískání během hymny nejprestižnější kontinentální soutěže.
Dopady Superligy
K tomu všemu panovaly v posledních deseti letech špatné vztahy i mezi nejvyššími představiteli obou institucí. Jak vedení Josepa Marii Bartomeua, tak i poté Joana Laporty mělo s UEFA hned několik vážných sporů. Na straně druhé předseda Čeferin například ostře odsoudil kauzu Negreira. „Je to jedna z nejzávažnějších situací, jaké jsem ve fotbale zažil,” prohlásil slovinský šéf v roce 2023. Přesto nadnárodní asociace zanechala své vyšetřování plateb Barcelony José Marii Enríquezovi Negreirovi, bývalému viceprezidentovi Technického výboru rozhodčích (CTA), a čeká prvně na rozhodnutí španělského soudu. Případ se stále nachází ve fázi vyšetřování.
?[ @FabrizioRomano ] | Alexander Ceferin to AP: “Real Madrid, Barcelona, Juventus and AC Milan will have to decide whether they are Super League clubs or European clubs. If they say we are a Super League, then they don’t play Champions League of course”. ? pic.twitter.com/RNb5ms4CuO
— BarçaTimes (@BarcaTimes) April 23, 2021
Situaci před pár lety ještě zhoršil projekt Superligy. Laportovo vedení patřilo k hlavním iniciátorům soutěže, která by byla přímou konkurencí Lize mistrů, jelikož si uprostřed finanční krize slibovalo zajištění nových příjmů. Nový kontinentální formát prosazovaný Realem Madrid a společností A22 Sports Management sice postupem doby získal požehnání od Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Jelikož ale k žádnému výraznému progresu nedošlo a veškeré plány zůstaly pouze na papíře, rozhodla se Barcelona následovat ostatní zakládající kluby a nechat Real na holičkách.
Nová spojenectví
V té době již Barça zaujala vůči UEFA smířlivější strategii a upustila od svých opozičních snah. Katalánci byli posledním účastníkem, který opustil loď Superligy. Následně se definitivně stáhl i osamocený Madrid. Svůj vliv na novou politiku Barcelony měla také hrozba evropské fotbalové asociace, že Blaugranas z Ligy mistrů vyloučí a uloží jim pokutu ve výši 60 milionů eur za porušení pravidel finanční fair-play. Také toto riziko donutilo Barcelonu vzít zpátečku a začít vztahy s klíčovými evropskými představiteli opět budovat. Příkladem za všechny bylo Laportovo setkání s Nasserem Al-Khelaifim u příležitosti zápasu Barça-PSG (1:2) v Lize mistrů 1. října 2025.
Pre-match lunch between the board of two clubs.
— BarçaTimes (@BarcaTimes) October 1, 2025
Laporta ? Nasser Al-Khelaifi pic.twitter.com/RS0nAw91iz
Prezident pařížského celku je také v čele Evropských fotbalových klubů (EFC), organizaci dříve známé jako Evropská asociace klubů (ECA), která spolu s UEFA bojuje proti Superlize. O několik dní na to se Laporta zúčastnil jako host shromáždění EFC a završil tím definitivně spojenecký obrat. Smíření s UEFA tudíž znamenalo jak snížení zmíněné finanční sankce na pouhých 15 milionů eur, tak i větší vzájemnou koordinaci.
Laporta proto nyní doufá, že se i díky tomu UEFA chopí prošetřování kontroverzních akcí jako například těch v zápase Barça-Atlético.
zdroj: Culemania, Instagram, X
foto: X.com
Diskusia