Barcelona se tuhle sezonu zkrátka nemůže chytit. Po povedených zápasech zase rázem přijde šok a ztráta bodů, která jenom více a více odhaluje nedostatky herního systému Ronalda Koemana. Příkladem je toho i sobotní remízový zápas proti Valencii. Následující aspekty jsou ty nejdůležitější, které by si culés měli ze zápasu odnést.
Ronald Koeman nadále prohrává utkání ještě před jejich začátkem
Ronald Koeman sám v minulosti ve Valencii působil. Jak na předzápasové tiskové konferenci poznamenal, jedná se o období, na které moc rád nevzpomíná. Působil však v tamější šatně a dobře zná filozofii týmu. Prakticky nebylo barcelonského trenéra, který by Los Che znal lépe. I přes vědomí toho, jak je Valencia v obraně silná, jak málo prostoru mezi liniemi nechává a jak je odolná ve středu obrany, Koeman šel do utkání s tím, že nasadil všechny své středové útočníky.
Kombinace Lionela Messiho, Antoina Griezmanna, Pedriho, Coutinha a Martina Braithwaita je jednoznačně to nejhorší, co Koeman mohl proti Valencii poslat. Taková sestava byla odsouzena k neúspěchu ještě předtím, než vůbec vyběhla na trávník. Je ale ohromující, proč kouč nevidí, že něco takového zkrátka nefunguje. Tým v několika příležitostech až zoufale potřeboval hřiště roztáhnout do šířky, jenže Koeman tomu zkrátka neporozuměl. Jeho tvrdohlavost tak překonala další limit. Jedna věc je, když zápas prohrajete přímo na hřišti - prohrát si utkání špatnou sestavou ale ukazuje pouze na nekompetentnost trenéra.
Nová obrana je slibná, přesto stále dochází k chybám
Gerard Piqué je mimo hru, Clément Lenglet se mezitím propadá hierarchií stoperů níže a níže. Mladé duo Ronald Araújo - Óscar Mingueza tak dostalo důvěru již druhý zápas po sobě. Spolehlivost defenzivy je ale stále velkým problémem Katalánců. Valencia si místy dělala z obrany Blaugranas trhací kalendář, přitom ji k tomu stačila jen minimální poziční hra. Není to samozřejmě nic nového, tohle vídáme zápas co zápas. Protivník najednou rychle zaútočí a přistihne obranu Barcelony nepřipravenou.
Nejčastěji tak vídáme situaci, kdy je obrana i jen na sekundu nedůsledná, čímž hned vytváří prostor pro soupeře k náběhu za defenzivu. Následně se pak jedním elegantním passem mezi stopery dostane útočník do přímé konfrontace s Marcem-Andrém ter Stegenem.
Ronald Araújo i v sobotu večer navázal na svou fazónu. Naopak Óscar Mingueza ukázal, že ještě potřebuje některé aspekty vypilovat. Nicméně nehledě na to pokračuje špatné bránění týmu jako celku. Za první obdržený gól by se styděl i tým ze sestupového pásma - nechat nehlídaného útočníka, aby si nakráčel až do brány, to je zkrátka trestuhodné. O to víc na Barcelonu.
Defenzivní problémy tak překračují možnosti stoperské dvojice. Je však potřeba okamžitého řešení. Jestliže se protivníci takto snadno dostávají mezi obranné linie týmu, hrozí katastrofa. Taková to zranitelnost přitom může znamenat i velké obtíže kvalifikovat se vůbec do Ligy mistrů.
Pelého rekord byl konečně vyrovnán
Byl to rekord, na jehož prolomení celý svět trpělivě vyčkával už od konce minulé sezony. Lionel Messi za ty roky překonal mnoho rekordů, tenhle se ale ukázal být opravdovým milníkem. Takový, který vstoupí do knížek jako věčný. 643 - přesně tolik gólů za jeden tým vsítil až do soboty jen ikonický Pelé. Nyní se k němu přidal i Leo, a to když po neproměnné penaltě skóroval hlavičkou.
Pelého rekord za Santos tak již není více netknutý. Co víc, Messi toto číslo ještě na výší a stane se tak jediným držitelem. Ani tato statistika však nedokáže trefně vyjádřit jeho velikost a loajalitu, kterou ke katalánskému klubu chová. Argentinský maestro tak pokračuje rok co rok s dalšími historickými „zářezy”. Pomalu tak ani slova nestačí, abychom mohli dobře vyjádřit jeho vliv na barcelonské úspěchy.
zdroj: barcauniversal.com
foto: barcauniversal.com, fcbarcelona.com
Diskusia