Už pozítří čeká Barcelonu první letošní zápas na Estadi Olímpic Lluís Companys, který se v průběhu rekonstrukce Spotify Camp Nou stává dočasným domácím útočištěm. Jak uvádí oficiální stránky klubu, Blaugranas mají s tímto stánkem větší sepětí, než by si culés mysleli.
Svou novou éru na Olympijském stadionu začnou Katalánci 8. srpna v zápase Gamperova poháru proti Tottenhamu Hotspur. Oproti ikonickému Camp Nou půjde o razantní změnu, nicméně ani Estadi Olímpic Lluís Companys není pro Barcelonu zcela cizím stadionem.
Úřadovali zde Sastre i Messi
Svůj první zápas na Montjuïc hráli Blaugranas 26. května 1929 v rámci Světové výstavy v Barceloně. Utkání proti Atlétiku Madrid ovládli 4:0, přičemž první gól vsítil Josep Sastre. Dosud posledním skórujícím byl 79 let na to Leo Messi, který v nastaveném čase zařídil výhru 2:1 proti Espanyolu Barcelona. Městský rival stadion využíval stejně jako Barcelona dočasně.
Speciální místo pro Messiho
Olympijský stáden je pro La Pulgu speciální i z jiného důvodu. Právě zde Messi za Barcelonu 16. října 2004 debutoval, opět proti Espanyolu Barcelona. Argentinec naskočil na posledních pár minut, kdy nahrazoval dnešního sportovního ředitele Blaugranas Deca. Ten navíc vsítil jediný gól zápasu.
Trenérský debut Bobbyho Robsona
Na stadionu zažila svou premiéru také další z významných barcelonských postav. V roli trenéra zde 25. srpna 1996 absolvoval svůj první mač Bobby Robson, a to v rámci Španělského superpoháru proti Atlétiku Madrid. Barcelona tuto trofej nakonec získala, byť po prvním zápase prohrávala 1:3. Odvetný zápas ale zvládla 5:2 a s celkovým skóra 6:5 se mohla radovat z další trofeje.
Ronaldův první gól
Ve stejném zápase zaznamenal na Montjuïcu první ze svých 47 gólů brazilský Ronaldo. Ve skutečnosti nejen že otevíral skóre, ale zároveň zaznamenal de facto vítěznou trefu. Ronaldo je i díky tomu s celkem 4 góly historicky nejlepším střelcem Estadi Olímpic Lluís Companys, a to společně s Patrickem Kluivertem.
Neoblíbený stadion Atlétika Madrid
Dvě oficálně největší barcelonské výhry na Olympijském stadionu byly právě ty proti Atlétiku Madrid, které jsme zde již zmínili – vítězství 4:0 v roce 1929 a 5:2 v roce 1996. Kromě nich zde Katalánci odehráli také ještě řadu přátelských zápasů, které skončily ještě vyšším rozdílem. Jako například v roce 1929 výhra proti Jupiteru, barcelonskému celku z nižších soutěží, kdy jejich vzájemný zápas posloužil k získání financí pro Hospital Clínic.
Další velkou výhru si klub připsal proti Seville – ve speciálním zápase, který trval pouze 45 minut, zvítězili nad klubem z Andalusie 5:1. Mini turnaj v roce 1993 se konal na oslavu ročního výročí barcelonských olympijských her. V tomto unikátním zápase nasázel Julio Salinas hattrick za pouhých 8 minut. V bráně proti němu stál dnešní sportovní ředitel Monchi, který inkasoval v 1. dále ve 4. a nakonec 8. minutě.
Dvě bezgólové remízy
Pouze dva zápasy, které zde Barcelona hrála, skončily bez gólů. V obou případech se jednalo o ligové utkání proti Espanyolu Barcelona, a to v letech 2001 a 2009.
Evropský zápas
V této sezóně Montjuïc zažije poprvé ve své historii Ligu mistrů. Nepůjde ale o první evropský zápas, který zde Barcelona sehraje. V roce 1996 zde Barcelona musela kvůli špatnému stavu trávníku na Camp Nou odehrát zápas Poháru vítězů pohárů proti kyperskému AEK Larnaca. Právě v tomto případě nasázel Ronaldo své zbývající dva góly. Barcelona nakonec celý ročník ovládla, když ve finále porazila PSG.
Tři tituly
Barcelona už ví, jaké je to slavit na Montjuïc zisk trofeje. Tou první byl Španělský superpohár v roce 1957, který získala po výhře 1:0 nad Espanyolem Barcelona. A dále se také mohla dvakrát radovat ze zisku Gamperova poháru: nejprve v roce 1990, kdy porazila Spartak Moskva a Anderlecht, a následně v roce 1996 po výhrách nad San Lorenzem a Interem Milán.
zdroj: fcbarcelona.com, youtube.com
foto: fcbarcelona.com
Diskusia