Cesc Fàbregas prožívá velmi povedené první roky své trenérské kariéry. Tu začal v Comu 1907, které de facto etabloval ve stálici italské Serie A a dokonce skromný celek dovedl až do Ligy mistrů. Stále častěji se tak hovoří o jeho budoucím angažmá u barcelonského kormidla.
Cesc Fàbregas je bezpochyby jedním z nejvyhledávanějších a nejpopulárnějších trenérů současného evropského fotbalu. Jeho Como v Itálii i nadále okouzluje a do ligové fáze Ligy mistrů vstoupilo drtivou výhrou 4:1 nad Lipskem. Rodák z Arenys de Mar jako kouč raketově roste a v posledních dnech plnil titulky médií kvůli výstupní klauzuli určenou pro FC Barcelonu, Arsenal a Chelsea, kterou podle stanice Sky Sports zahrnul do své nejnovější smlouvy s italským klubem.
Tento víkend byl Cesc jednou z hlavních hvězd Il Festival dello Sport di Trento 2026, kterou pořádá deník La Gazzetta dello Sport. Během akce učinil prohlášení, z nichž jasně vyplynulo, že se v tuto chvíli plně soustředí na svůj projekt v Comu a změnu prostředí neplánuje. Na dotaz ohledně rozvoje mladých talentů, které v týmu z Lombardie dostává na výsluní, katalánský kouč vysvětlil, že hráči jako Lucas da Cunha nebo Nico Paz jsou pro něj „většími vítězstvími než jakákoliv individuální trofej“.
„Jsem přemýšlivý člověk v tom smyslu, že věci hodně analyzuji. Vím, že ten nejlepší trenér se na konci kariéry posuzuje podle počtu získaných trofejí. A je správné, že tomu tak je. Ale například pokud jde o Lucase da Cunhu, je to pro mě jako pro trenéra větší vítězství než zisk jakékoliv individuální trofeje. Věděl jsem, že spousta těch kluků přišla do Coma kvůli mně – a neříkám to nijak namyšleně. Věřili mi. Nica Paze dnes vidíme všichni, už hraje za reprezentaci Argentiny, ale když před dvěma lety přicházel z Realu Madrid Castilla, jeho otec ve mě vložil veškerou důvěru. To samé mohu říct o Vallem, Perronem, Da Cunhovi a mnoha dalších. Když je vidím, cítím se vůči nim jako dlužník. Věřili mi a já jim musím dát úplně všechno. Vážím si toho, kde jsem,” zamyslel se Fàbregas.
Rozvoj hráčů chce čas
I když má platnou smlouvu do 30. června 2028 a byť nebyl přímo dotázán na svou budoucnost, Fàbregasova slova jednoznačně ukázala, že v tuto chvíli nemá v úmyslu měnit dres. „Budujeme vlastní akademii, která teprve v posledních dvou letech získává odpovídající strukturu. K rozvoji hráčů s naší identitou je potřeba čas,” zhodnotil malé zastoupení italských fotbalistů v kádru Coma. „Dnes máme tři hráče v italské reprezentaci do 16 let, tři v U-17, tři v U-18 a tak dále. Chceme je rozvíjet postupně,” dodal.
Bývalý barcelonský středopolař taktéž zavzpomínal na to, jak se vlastně zrodil jeho příchod do lombardského klubu: „Projekt s Comem začal celkem kuriozně. Končila mi smlouva v Monaku a měl jsem několik nabídek. Když jsem mluvil s vedením Coma a vysvětlili mi svůj projekt, cítil jsem, že je to správné rozhodnutí. Člověk občas dělá rozhodnutí podle instinktu. Do Coma jsem s manželkou a rodinou jezdíval často a vůbec jsem netušil, že tam existuje fotbalový klub. Když mi představili svůj plán, začal jsem studovat jeho historii a propojení s městem a fanoušky. V posledních letech tam došlo k naprosté transformaci.”
„Chci mladé hráče, kteří chtějí do Barçy a Realu”
Stále teprve 39letý kouč mimo jiné podrobně popsal svou fotbalovou filozofii. „Pokud mám prohrát, chci prohrát po svém. Zápas vždy připravuji tak, abychom hráli naším stylem. Protože pokud prohrajete zápas, do kterého jste šli s jinou myšlenkou, než je ta vaše vlastní, je to dvojnásobná porážka. Na zápas se připravujeme s našimi myšlenkami, filozofií a identitou. Pak jdeme hrát. Jsou momenty, kdy je druhý tým lepší než vy. A vy se mezitím zlepšujete,” zdůraznil.
A velmi upřímný byl také ohledně své přestupové politiky. „Vedení klubu vždycky říkám, že chci mladé hráče s ambicemi a touhou dostat se do Realu Madrid a Barcelony. Raději vezmu hráče s méně talentem, ale s obrovskou touhou mít neuvěřitelnou kariéru, než někoho, kdo už má to své odehráno a vydělal si své peníze,” uzavřel.
zdroj: Sport.es
foto: X.com
Diskusia