Jedna z největších klubových legend a zároveň také českolovenská stopa v Barceloně. Řeč je samozřejmě o Ladislavu či Lászlu Kubalovi, který patří k historické generaci fotbalistů. Uplynulý víkend tomu bylo již 75 let, co se zavázal Blaugranas.
Jedna z největších barcelonských ikon László Kubala oblékal barcelonský trikot v letech 1950 až 1961. O jeho přestup se postaral tehdejší sportovní ředitel Josep Samitier, který rodáka z Budapeště již velmi dobře znal. Stalo se tak 15. června 1950 přesně v 20:30, a to hned po přátelském utkání v Sarrià proti Espanyolu, kterému se postavil výběr náhodně vybraných fotbalistů, kteří se zformovali po útěku z Želené opony.
Kubala byl výjimečným hráčem. Útočníkem, který díky svým individuálním schopnostem na vysoké úrovni, dokázal pokořit protihráče a ještě u toho pobavit fanoušky. Na takovou techniku Španělé nebyli zvyklí. Na danou dobu byl také dobře nebývale fyzicky vybaven – obvod jeho stehen měl údajně až 67 centrimetrů. Na hřišti byl zároveň považovaný za inovátora. Během zápasů totiž často experimentoval a přicházel s triky, které předtím nikdo nezkoušel. Jako například střelu s notnou dávkou rotace, důsledné krytí míče nebo jeho zpracování mezi nohami. To vše v době, kdy se ve Španělsku ještě hrálo bojovým stylem „kopni a běž”.
Politický uprchlík
Doba ale nebyla jednoduchá. Kubala z Východního bloku utekl v momentě, kdy jednotlivé komunistické režimy utahovaly šrouby. Do Barcelony se dostal spletitou cestou, na korbě náklaďáku nejprve v roce 1949 utekl do Rakouska, odkud se dostal do Itálie. O jeho vydání zpět mělo samozřejmě Maďarsko zájem, Maďarská fotbalová federace ho vinila z porušení všech dohod. Zemi totiž samozřejmě opustil bez svolení a ještě mu přiřkli, že se vyhnul vojenské povinnosti. To ale Kubalu, již na Západě, příliš netrápilo. V dalších měsících hrával v Itálii a v roce 1950 pak se svým rodinným příslušníkem Ferdinandem Daučíkem sestavili „vlastní” maďarský tým.
Kocsis, Luis Suárez y Kubala. FC Barcelona. pic.twitter.com/GTL8FQF9mH
— Nostalgia Futbolera ® (@nostalgiafutbo1) April 9, 2024
Jeho debut za Barcelonu se ale po podpisu smlouvy kvůli statusu uprchlíka o rok pozdržel. Hrát mohl až coby naturalizovaný Španěl v roce 1951. Společně s Daučíkem, který již Blaugranas trénoval, vytvořili takřka neporazitelný tým. Od první chvíle byl Kubala přirozeným lídrem kádru. Jeho spoluhráči ho také díky tomu nazývali Cabezón, tedy v překladu velká hlava. Jeho parťákem na hřišti se pak stal další legendární hráč klubu César Rodríguez. Následující dvě sezóny, až do roku 1953, tak byly jedním z nejúspěšnějších období v historii klubu. Tým vyhrál prakticky všechny možné trofeje a toto období je označováno jako legendární éra pěti pohárů.
Kubala se rázem stal naprosto celospolečenským fenoménem, jehož popularita nemá obdoby. V dnešním slova smyslu ji lze srovnat například s šílenstvím okolo Lea Messiho nebo v posledním roce Lamina Yamala, jakkoliv je tato období těžké srovnávat i vzhledem k jiným způsobům medializace událostí a osob. O legendárním hráči vzniklo mezi culés také několik popěvků jako například v duchu tance La Raspa: „La raspa la inventó / Kubala con un balón / Kubala pasa a César / y César remata a gol.” (Byla vynalezena La Raspa / Kubala s míčem / Kubala přihrává Césarovi / a César dává gól.). Nebo také: „Silencio en la sala, que pasa Kubala, con una chavala vestida de gala.” (V místnosti je ticho, kolem prochází Kubala, s mladou dívkou v plesových šatech).
Sám si také zahrál ve filmu Los ases buscan la paz, který pojednával o něm samotném, jeho útěku z Maďarska a úspěších v Barceloně. Kubala zemřel v roce 2002 ve věku 74 let. O jeho výjimečném statustu svědčí také fakt, že v roce 2009 u příležitosti svátku La Mercé byla před Camp Nou před hlavní tribunou odhalena jeho socha.
Kubala , FC Barcelona, y Escudero, Atlético de Madrid. pic.twitter.com/7wRWbciYEN
— Nostalgia Futbolera ® (@nostalgiafutbo1) April 10, 2023
zdroj: fcbarcelona.com, Beyond the last Man, X
foto: fcbarcelona.com
Jeho rodičia Slováci (otec Pavol sa narodil v Martine) sa z Československa vysťahovali za prácou do Budapešti, kde sa Ladislav narodil. Ladislav/László reprezentoval Československo 6 zápasov/4 góly , Maďarsko 3/0 a Španielsko 19/11.