Barcelona utržila v utkání proti Juventusu Turín další ránu. Zlepšení a nabrání nového směru je přitom momentálně v nedohlednu.
Přišli, viděli a udělali, co bylo potřeba. Co víc, Juventus Turín to dokázal ještě se suverénní lehkostí a je nutno uznat, že klidně mohli vsítit ještě další gól či dva. Přitom to byl „jen” Juventus - tým, který v této sezoně měl ve venkovních zápasech problémy s celky jako Crotone nebo Benevento. Tým, jenž je také v procesu tranzice a jehož trénuje nováček Andrea Pirlo, na jehož filozofii se hráči ještě zcela neadaptovali. Jeho taktika ale byla nastavena zcela správně, nehledě na to, zdali Italové hráli pohledně či nikoliv. Byli totiž hlavně efektivní. To je něco, co týmu Ronalda Koemana schází po většinu současné sezony.
Nešlo nepostřehnout, jak lépe najednou tým působil poté, co se po hodině hry na hřiště dostal Riqui Puig. Jak se najednou mnohem rychleji pohyboval míč, jak Puigovy přímé náběhy donutily Bianconeri ustoupit do obrany a najednou se mít více na pozoru. Proč teda Puig nenastupuje v základní sestavě?
Taktická mizérie přitom není jen o Puigovi. Stačí se jen podívat, proč byl Antoine Griezmann požádán, že zrovna on má hrát během bránění rohu „osobku” na Cristiana Ronalda. Nebo jak předvídatelný tým opět byl, když se jen tak bezcílně posílal míč ze strany na stranu stejně jako proti Cádizu. Jejich trenér měl dokonce tu troufalost přiznat, že věděl, že to proti Barceloně bude jednoduché, protože ta jaksi v mnoha ohledech nemá soupeře moc čím ohrozit.
Tohle je ale chyba trenéra, nikoliv hráčů. Zde je samozřejmě potřeba dodat, že i hráči mají zcela samozřejmě také svůj podíl viny a měli by hrát daleko lépe. Formace a dynamika týmu se ale utváří na trénincích, tam by se mělo na těchto věcech pracovat. Co teď ale vidíme? Žádnou rychlost od záložníků, žádný spěch rychle obraně pomoci a stejně tak žádná horlivost vyrazit na pomoc do útoku. Dokonce i Marc-André ter Stegen po zápase přiznal, že „týmy proti nám mohou skórovat kdykoliv.”
V Quiquem Setiénovi jsme měli manažera, jenž byl uvrhnut do klubu, který ho svou velikostí pohltil. Měl od začátku zoufale málo hráčů a možností, na což postupně tým také dojel. Koeman však zná tento tým zevnitř i zvenčí - hrál za Barcelonu a ví, jak by tento celek měl hrát. Jenže už teď má na kontě horší statistiky než Setién. Nemá přitom žádnou omluvu, kterou by se dal ospravedlnit tento zvolený způsob stylu hry, který je strašný a nekoukatelný.
Je zjevné, že Barcelona letos Ligu mistrů nezíská. Navíc ani žádný tým v LaLize nikdy v žádné fázi nestáhl 12bodové manko na lídra tabulky. To znamená, že Blaugranas musí vyhrát alespoň Copu del Rey, nebo skončí během Messiho éry už druhý rok po sobě bez trofeje... Je dost naivní předpokládat, že právě tohle Lea přesvědčí ke změně názoru.
Alespoň on však dal během úterního zápasu ze sebe vše. Narozdíl od svých spoluhráčů a trenéra se tak nemusí po včerejšku stydět podívat se na sebe do zrcadla.
zdroj: barcablaugranes.com
foto: twitter.com, gettyimages
Tým dôvodom je to, že Barcelona hrá bez nápadu, bez taktiky. Videl som na Juventuse, že sa stále snažia o to aby robili nejaké naučené veci, naučené schéma (aj keď nie vždy im to vychádzalo). Barcelona absolútne žiaden naučený nápad, všetko na štýl niečo niekto vymyslí.
Koeman mi príde ako tréner bez nápadu, bez naučených taktík a schém. jediná automatizovaná taktika je, že Messi prenesie hru do nábehu na Albu a ten mu to posiela späť na nohu (ale to je niečo čo funguje už niekoľko rokov). Barcelona okrem rozostavenia nemá nič nové.