Máme za sebou další turbulentní týden a přitom Barcelona nehrála jediný zápas. Málokoho to však překvapuje. V tomto klubu jsou sklony k velkému povyku prakticky během celého roku. Tentokrát se řešila klíčová otázka, kdo bude v následující sezóně trenér. Výsledek nakonec příliš překvapivý není.
Plně chápeme, že z událostí z minulého týdne můžete být poměrně dost zmatení. V lednu po katastrofální prohře s Villarrealem Xavi Hernández oznámil, že na lavičce Barcelona skončí. Učinil tak v období, kdy si jeho svěřenci zrovna prošli nepovedeným podzimem, skončili ve čtvrtfinále Copa del Rey a ztroskotali ve finále Španělského superpoháru. Sezóna byla teprve ve své půlce, ale dosavadní dynamika naznačovala, že na tento ročník bude lepší zapomenout.
Ostatně i proto bylo zcela pochopitelné, když si Xavi nebral servítky a tvrdě zkritizoval celé prostředí Barcelony a naznačil, že je s psychickými silami na konci. Tvrdil, jak si svou práci nedokáže užívat, protože se jedná o jedno z nejhorších míst pro působení. Na druhé straně prezident Joan Laporta prohlašoval, že kdyby byl na Xaviho místě kdokoliv jiný, již dávno by ho propustil. Nebo také, že prohry mají své důsledky. Jednotlivé kousíčky skládanky tak ukazovaly, že Xaviho konec je zkrátka přirozeným vyústěním nepovedené sezóny a pro celkový reset bude potřeba nového kouče.
Od té chvíle se stala spousta věcí. Tým, který o úmyslech svého kouče nic nevěděl, najedou dostal facku. A probral se. Od ledna až do dubnové porážky s Paříží hrál konečně jako tým – nikoliv jako 11 individualit, kteří se vidí na trávníku poprvé v životě, jak to skoro celý podzim na hřišti vypadalo. Xavi začal dávat velký prostor Laminu Yamalovi, Fermínu Lópezovi a hlavně Pau Cubarsímu, kteří se ukázali v době opakovaných zranění klíčových hráčů jako naprosté zjevení. La Masia opět dokázala, v čem tkví její síla. I tak se ale Xavi nadále vyjadřoval v intencích, že své rozhodutí uprostřed skvělé fazóny měnit nehodlá a v létě končí. Ani kdyby potenciálně došel s týmem do finále Ligy mistrů, k čemuž opravdu nebylo daleko.
V rozhodujícím týdnu přijdou dvě těžké prohry proti PSG a Realu Madrid, které potvrdí, že o osudu sezóny bez titulů je rozhodnuto. Jenže místo stvrzení Xaviho konce dojde k přesnému opaku. Nejužší členové Laportova týmu se sejdou u něj doma, kde se nakonec s velkou slávou dohodnou na Xaviho pokračování. Určitě se mnoho z vás ptá, co to všechno má znamenat.
Nový trenér? Komplikace
Jednoduchá odpověď samozřejmě neexistuje, nicméně tento krok se dá zjednoudušeně nazvat Laportovou osobní výhrou. Vyšel mu totiž plán, který měl v hlavě od počátku Xaviho oznámení. Samozřejmě – po Xaviho tiskové konferenci po lednovém zápase s Villarrealem začali místní, španělští i světoví sportovní žurnalisté okamžitě přicházet s jmény zaručených kandidátů, kteří z týdne na týden přibývali. Patrně i díky tomu, že některé informace jim vedení předávalo úmyslně, aby tak vytvořilo kouřovou clonu, jak to v těchto případech bývá. Vtip je v tom, že vedení vážná jednání s novými kouči ani nikdy pořádně nezačalo. Celou dobu si trenéry spíše oťukávalo. Nejvíce se s tím setkal Hansi Flick, a to pouze díky tomu, že jeho agentem se stal Laportův přítel Pini Zahavi.
Někteří novináři již pomalu viděli Flicka na pozici kormidelníka Barcelony, jenže ve skutečnosti by pro Laportovo vedení takový kouč představoval obrovský risk, který si v této situaci nemůže dovolit. Proč? Začněme postupně. Německý kouč nám poslouží pro ilustraci, nicméně tuto strukturu lze napasovat také na Roberta de Zerbiho, Juliana Nagelsmanna nebo třeba Rúbena Amorima. Prvně jde o samotného Flicka. Nemá žádné zkušenosti se španělským fotbalem, natož s Barcelonou. Nerozumí specifické a mnohdy složité filozofii klubu, místním poměrům, do kterých musí zapadnout, ani zdejší mentalitě. Jazyková bariéra je už jen špička ledovce.
A poté je zde druhá strana mince, ta z perspektivy vedení. To si nemohlo dovolit přivést někoho zcela cizího mimo zkušenosti z Barcelony z několika důvodů. V první řadě jde samozřejmě o finance pro kouče samotného a jeho tým, na které může dát v porovnání s jinými velkokluby kvůli finančnímu fair-play naprosté minimum. Dále by mu nemohlo garantovat prakticky žádné posily, a to ze stejného důvodu. Plánování kádru se tak minimalizuje na využití dosavadních zdrojů, volných přestupů a odchovanců. Pokud vše vyjde, je zde možný příslib některého z většího přestupů, který ale spíše vyjde formou náhody.
Tohle rozhodně nejsou podmínky, za kterých by se do Baçy hrnuli světoví trenéři a Laporta si to moc dobře uvědomoval. Navíc přivedením člověka mimo klub by on sám ztratil svůj vliv na podobu týmu, který rád uplatňuje. Poslední léto je toho perfektním příkladem, jenže u Xaviho má tu jistotu, že v rámci zachování interního klidu si nebude stěžovat. Proto byl také jedinou zvažovanou alternativou Rafa Márquez, který byl jediný, kdo všechna kritéria splňoval: nízký plat již započtený ve fair-play, znalost fungování klubu, využívání mladíků, odkývání přestupů. Jenže v porovnáním se Xavim by jeho jmenování přirozeně bylo jen dobrovolným krokem zpět – při vší úctě k mexickému kouči, který je teprve na začátku své trenérské (a třeba i úspěšné) kariéry. V krajním případě by se k jeho osobě vedení přiklonilo a tlačilo by narativ, že zkouší jít již vyzkoušenou „guardiolovskou” cestou.
Xavi zpět na scéně
Není proto divu, že do přesvědčení Xaviho musel Laporta investovat nejméně ze všech dalších alternativ na stole. A vyplatilo se mu to. Věděl, že Xavi miluje klub natolik, že po nastínění aktuální situace mu nebude schopen říct „NE”. Klub ho totiž opět stěžejně potřebuje. Ve výsledku ale Xavi svou pozici oslabil. Pokud se mu v příštím roce, kdy bude na jeho osobu ještě větší tlak, nebude dařit, má alespoň Laporta již jasného obětního beránka, na kterého může neúspěch „hodit”. Uchránil tím v první řadě sebe. Při riskantním angažování „externího” trenéra by totiž vina za výběr ležela hlavně na jeho bedrech, což si ve finále svého funkčního období nemůže dovolit.
Na závěr krátké zamyšlení – je Xavi momentálně tou nejlepší volbou ze všech jmen, o kterých se za posledního čtvrt roku tolik hovořilo? Odpověď bude možná překvapující – ano. V tuto chvíli a vzhledem ke všem okolnostem nemá žádný jiný trenér lepší vstupní předpoklady. Rodák z Terrassy je bez pochyb velice talentovaný kouč. Na své trenérské cestě dělá řadu chyb, ale pozitivní je, že si z nich bere do dalších zápasů ponaučení. Po dvou a půl sezónách rozhodně ještě neřekl poslední slovo. Díky němu navíc máme jistotu, že odchovanci mají dveře do prvního týmu i nadále zcela otevřené. Bude to opět on, kdo bude obvolávat špičkového hráče a přesvědčovat je, aby přestoupili do Barcelony, která jim nemůže dát velké peníze.
To vše je obrovské plus. V další sezóně je ale potřeba udělat skok vpřed a ten bude primárně záviset na tom, jak dokáže vedení během letního přestupového období vyřešit chronické problémy kádru. Bez adekvátních posil na zranitelných místech to zkrátka nepůjde, jak dostatečně zřetelně ukázala tato sezóna.
Xavi podržel vedení. Nyní je na čase, aby vedení konečně podrželo Xaviho.
zdroj: Forcabarca
foto: Forcabarca
Velka dilema,ci ostat,ci nie. Pisal som po Neapole,ze si pockajme na PSG a Reaal. Oba zapasy sme prehrali a vypadli zo vsetkeho. Na druhej strane uprimne povedane,smoly bolo az az...
S PSG sme boli lepsi do vylucenia a mali to pod kontrolou.S Realom nas ozaj kazdy sporny mament stal vela a vsetko sa naklonilo na stranu Madridu,od neuznaneho golu,nevylucenia Camavinghu za faul na Yamakla,az po smiesnu penaltu a neodpiskanu penaltu na Fermina. Staci jedna malickost a zapas je inde,lebo dnes je futbal vyrovnany.
Ak sa spravi takych "malickosti" 3 az 4 v jednom zapase,nemas sancu...
A teraz ku Xavimu:
hra ukazala,ze toto muzstvo ma potencial a nie maly.Ukazala aj to ze Xasvi si nevie kontrolovat nervy.On nema byt Cule,to sme my,On ma mat odstup,nadhlad a sustredenu hlavu!
Jeho zasahy boli pre mna osobne zvlastne (stiahnutie Yamala a nechavanie Lewu na ihrisku aj ked do oci bilo,ze nema pohodu a je z formy). V lige nezmyselne nasadzovanie Romeua (proste je traged a nema na Barcu) atd atd.
Bodaj by sa dalsia sezona stala zlomovou,ale nemyslim si to. Idealne je rok vydrzat so Xavim a privitat odpocinuteho Jurgena a upgradeovat nasu DNA a viac priamociarosti ,rychlych protiutokov.